Miluji tě, a ty to víš,
však stálou potřebu mám ti tohle říct,
neboť touha s tebou býti tak je silná,
že jen myšlenkách topit se mi jen zbývá.
Vzpomínat na krásné časy života mého,
něco, co je dávno ztraceného,
někde pohřebené, v zapomnění,
dnes již nejsou tak k vidění.
Ale já stále doufám, že se obnoví,
že vylezou na světlo a pár chvil mi osvětlí,
kde ta chyba nastala ?
A proč nastat musela ?
Ptám se a ve vzpomínkách topím se,
proč shasnul ten plamen svíce,
držící nás oba nahoře - v objetí,
ve snech nyní splnitelných,
Kéž bych mohla aspoň jednou,
do tvých jasných očí pohlédnout,
sledovat pohyb jemných rtů tvých,
vyzařující z nich upřímný smích..
dotýkat se tvého těla,
v němž psané byly slova,
připomínající lásku a tlukot srdce,
které bylo hezky - prudce,
že se mi i dech zatajil...
Kéž bych mohla vzplanout v tvém objetí,
cítit tvé teplo a dobrovolné zajětí,
Proč musím jenom snít?
Proč jsi musel odejít?
Kdo mi tohle vysvětlí?
Proč smutek za to mi jen stojí?
Však stále doufám, a doufat budu,
že nastane den, kdy s tebou zas budu !
Poslouchat tvůj smích , ležet vedle tebe,
pozorovat hvězdy a nekonečné nebe...
však stálou potřebu mám ti tohle říct,
neboť touha s tebou býti tak je silná,
že jen myšlenkách topit se mi jen zbývá.
Vzpomínat na krásné časy života mého,
něco, co je dávno ztraceného,
někde pohřebené, v zapomnění,
dnes již nejsou tak k vidění.
Ale já stále doufám, že se obnoví,
že vylezou na světlo a pár chvil mi osvětlí,
kde ta chyba nastala ?
A proč nastat musela ?
Ptám se a ve vzpomínkách topím se,
proč shasnul ten plamen svíce,
držící nás oba nahoře - v objetí,
ve snech nyní splnitelných,
Kéž bych mohla aspoň jednou,
do tvých jasných očí pohlédnout,
sledovat pohyb jemných rtů tvých,
vyzařující z nich upřímný smích..
dotýkat se tvého těla,
v němž psané byly slova,
připomínající lásku a tlukot srdce,
které bylo hezky - prudce,
že se mi i dech zatajil...
Kéž bych mohla vzplanout v tvém objetí,
cítit tvé teplo a dobrovolné zajětí,
Proč musím jenom snít?
Proč jsi musel odejít?
Kdo mi tohle vysvětlí?
Proč smutek za to mi jen stojí?
Však stále doufám, a doufat budu,
že nastane den, kdy s tebou zas budu !
Poslouchat tvůj smích , ležet vedle tebe,
pozorovat hvězdy a nekonečné nebe...